Peníze jsou nedílnou součástí našich životů. Slouží jako prostředek směny, měřítko hodnoty i jako spoření doma ve strožoku. Jenže jejich hodnota se v čase mění a někdy rychleji, než bychom si přáli.
Pojďme se podívat, jak se za posledních více než sto let proměnila kupní síla peněz a proč se lidé stále častěji obracejí ke zlatu jako formě ochrany svých úspor.
Od zlaté koruny k fiat měně
Koruna se na našem území používá od roku 1892, kdy byla součástí zlatého měnového systému. Postupně jsme přešli k papírovým penězům, které dnes už nejsou podloženy žádnou komoditou. Dnešní peníze, tzv. fiat měny, stojí na důvěře ve stát a jeho instituce. S tím ale přichází i riziko – peněz lze „vytisknout“ prakticky neomezeně, což se často projevuje inflací.
Na obrázku níže je ukázka desetikorun za posledních cca 100 let a proměny materiálů, ze kterých byly vyrobeny.
Inflace: Tichý zloděj úspor
Inflace znamená růst cen, a tedy pokles kupní síly. Za stejnou částku si dnes koupíme méně než dřív. Například v roce 1900 jsme za 20 korun pořídili 285 vajec. V roce 1967 už jen 17 vajec a dnes? Přibližně čtyři. Inflace nenápadně, ale vytrvale znehodnocuje úspory. Jen mezi lety 2019 a 2024 klesla reálná hodnota 10 000 Kč na zhruba 7 148 Kč.
Srovnání cen v jednotlivých obdobích
Abychom si lépe představili, jak se měnila kupní síla peněz, podívejme se na konkrétní ceny základních potravin, bydlení a spotřebního zboží v různých obdobích.
Rok 1900
Kolem roku 1900 byla průměrná mzda zhruba 70 korun měsíčně. Kvalifikovaní odborníci si mohli vydělat až 160 korun, úředníci až 250 korun, z čehož ale museli platit například povinnou služku (cca 21 korun) a nájem za třípokojový byt (asi 50 korun měsíčně).
Mzdy se výrazně lišily podle regionu – ve městech byly znatelně vyšší než na venkově. Nájemní bydlení se pohybovalo od 10 korun za jednopokojový byt na venkově, přes 15 korun za studentský pokoj ve městě, až po 30 korun za pokoj s koupelnou.
Zhruba 60 % výplaty padlo na potraviny, a nejvíce se šetřilo na bydlení – běžné bylo, že se o byt dělily dvě rodiny.
Položka | Cena |
---|---|
Máslo (kg) | 2,20 Korun |
Pivo (0,5 l) | 20 Haléřů |
Chléb (kg) | 40 Haléřů |
Vejce (ks) | 7 Haléřů |
Nájem (pokoj ve městě) | 15–30 Korun |
Průměrná mzda | 70 Korun |
Rok 1967
V roce 1967 byl průměrný hrubý plat 1 626 Kčs (bez JZD). V zemědělství činila mzda průměrně 1 477 Kčs, ve stavebnictví 1 887 Kčs a ve školství a kultuře 1 541 Kčs. Nájem státních bytů se pohyboval mezi 150–250 Kčs měsíčně. Díky státní regulaci byly ceny velmi nízké a nájemné tvořilo jen 5–10 % rodinného rozpočtu.
Položka | Cena |
---|---|
Máslo (kg) | 40 Kčs |
Pivo (0,5 l) | 1,70 Kčs |
Chléb (kg) | 2,60 Kčs |
Vejce (ks) | 1,15 Kčs |
Kuře (kg) | 26,50 Kčs |
Nájem (státní byt) | 150–250 Kčs |
Průměrná mzda | 1 626 Kčs |
Rok 2025
V roce 2025 byla minimální hrubá mzda stanovena na 20 800 Kč. Průměrná hrubá mzda podle Ministerstva financí činí 46 557 Kč, přičemž medián je přibližně o 5 000 Kč nižší.
Výše nájmu se dnes výrazně liší podle lokality. Například v Praze vyjde nájem bytu o rozloze 65 m² na průměrných 26 763 Kč, zatímco v Moravskoslezském kraji za stejný byt zaplatíte 13 876 Kč.
Zatímco v roce 1900 šlo až 60 % výdajů na jídlo, dnes nejvíce utrácíme za nájem a za potraviny dáváme přibližně 20–30 % příjmů.
Položka | Cena (Kč) |
---|---|
Máslo (kg) | 244,30 Korun |
Pivo (0,5 l) | 13 Korun |
Chléb (kg) | 42,70 Korun |
Vejce (ks) | 4,80 Korun |
Kuře (kg) | 64,10 Korun |
Nájem (Praha, 65 m²) | 26 763 Korun |
Průměrná mzda (hrubá) | 46 557 Korun |
Zlato jako jistota
Zlato si lidstvo cení po tisíce let. Nelze ho uměle vytvořit a má celosvětově uznávanou hodnotu. V krizích si vede lépe než jiné investice, a proto ho mnoho lidí vnímá jako bezpečný přístav pro své úspory.
Například zlatá dvacetikoruna z roku 1900 obsahuje 6,1 gramu zlata a dnes má hodnotu přes 15 000 korun. To odpovídá přibližně měsíčnímu nájmu v Moravskoslezském kraji.
Oproti tomu papírová dvacetikoruna z roku 1967, ačkoliv je o 67 let mladší, by dnes – pokud by byla stále platná – měla reálnou hodnotu jen dvacet korun. Jedná se pouze o papír, a ve srovnání se zlatou mincí je tedy prakticky bezcenná.
Zlaté mince Františka Josefa I. se razí dodnes a mnoho lidí je vyhledává pro jejich tradici, krásu a také pro pocit skutečné měny. V minulosti totiž skutečně sloužily jako běžné platidlo. Dnešní novoražby nenesou numismatickou hodnotu, jejich hlavním účelem je uchování hodnoty peněz ve zlatě. Jsou oblíbenou formou dlouhodobého spoření a často se předávají po generace jako rodinné bohatství.
Proč má zlato své místo i dnes
Zlato sice nevynáší úrok, ale dokáže uchovat hodnotu majetku v čase. Je přirozenou součástí vyváženého portfolia každého, kdo hledá stabilitu a chce ochránit své úspory. V době nejistoty a inflace je zlato osvědčenou volbou.
Článek vyjadřuje subjektivní názory autora článku. Nejedná se o investiční poradenství či doporučení.